Tomáš Hrubý
Výpis filmů autora
Gottland
Viera Čákanyová, Petr Hátle, Rozálie Kohoutová, Lukáš Kokeš, Klára Tasovská / Polsko, Slovensko, Česká republika / 2014 / 100 min. 0 sec.
Polský novinář Mariusz Szczygieł popisuje Českou republiku, o které napsal knihu Gottland, jako zemi hororu, smutku a grotesky, kterou by nevymyslel ani Kafka. Na motivy některých z jeho povídek natočila pětice českých dokumentaristů film, jenž experimentuje s hranicí dokumentu a inscenovaných scén. Petr Hátle například rekonstruuje archivní rozhovor Otakara Vávry a Lídy Baarové, Viera Čákanyová v některých scénách využívá animaci, Lukáš Kokeš vytváří analogii mezi pohybem kamery a běžícím pásem. Tvůrci tak přinášejí originální a kritický pohled na naše moderní dějiny.DETAIL:„Kdy se ten pás zastaví? To nevím, nemůže se zastavit. Každý se chce mít líp a líp, chce víc a víc věcí, takže musí do toho i víc investovat. Z toho už nejde vyskočit. Je to takový mraveniště.“
Jáma
Jiří Stejskal / Česká republika / 2014 / 84 min. 0 sec.
Kolem malebné ukrajinské farmy se nerozléhají polnosti, ale velké sídliště. Na Natašin pozemek na periferii Kyjeva, jenž rok po roce panely zatlačují hlouběji do jámy, shlížejí zlověstné jeřáby. Hrdá majitelka brání nejen desítky akrů půdy, ale také tradiční hodnoty rodiny, víry a vlastnictví. Z ptačí perspektivy pohledu na snímaný prostor ostře vystupuje kontrast vesnice a města. Svérázný model rodinného podniku je vykreslený ve čtyřleté kronice z pohledu hosta z ciziny, který nijak nenarušuje způsob života, jenž rodina žije po generace. DETAIL: Ta jáma, to je metafora lidskosti. Všichni jsou v téhle jámě. Každý bojuje s každým. Existují lidská prasata, která žijí jako prasata – přejídají se k prasknutí a zpíjí se do němoty. Vedou nemravný život. Toto je svět, ve kterém cítím dokonalé štěstí. A slovem “dokonalé štěstí” nemyslím štěstí z hlediska materiálních věcí, ale v duchovním smyslu.
Pevnost
Lukáš Kokeš, Klára Tasovská / Česká republika / 2012 / 70 min. 0 sec.
Jako výlet do skanzenu komunistické totality dvacátého století pojímá český dokument návštěvu Podněsterské moldavské republiky. Země, jejíž nezávislost je uznávána jen několika státy, zůstává izolovanou multinárodnostní enklávou udržovanou pohromadě silou autoritářského režimu. V zemi, kde se smí většinou natáčet jen z okna vlaku, mluví obyvatelé o strachu z udávání, ale i o pohodlném azylu před rušným světem a písně v televizi nadšeně opěvují zdejšího prezidenta.