Jan Hála
Výpis filmů autora
Batalives
Petr Babinec, Karolina Zalabáková / Česká republika / 2017 / 75 min. 0 sec.
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková
Dítě pravé lásky
Pavla Sobotová / Česká republika / 2014 / 14 min. 0 sec.
Portrét bezdětné čtyřicátnice, jež přehodnocuje svůj dosavadní život. Ani vystřízlivění z romantických ideálů nedokáže potlačit její touhu po dítěti. Film doprovází cynicko-pragmatický komentář hrdinky, která upustila od hledání celoživotního partnera ve prospěch dárců spermatu.
Jáma
Jiří Stejskal / Česká republika / 2014 / 84 min. 0 sec.
Kolem malebné ukrajinské farmy se nerozléhají polnosti, ale velké sídliště. Na Natašin pozemek na periferii Kyjeva, jenž rok po roce panely zatlačují hlouběji do jámy, shlížejí zlověstné jeřáby. Hrdá majitelka brání nejen desítky akrů půdy, ale také tradiční hodnoty rodiny, víry a vlastnictví. Z ptačí perspektivy pohledu na snímaný prostor ostře vystupuje kontrast vesnice a města. Svérázný model rodinného podniku je vykreslený ve čtyřleté kronice z pohledu hosta z ciziny, který nijak nenarušuje způsob života, jenž rodina žije po generace. DETAIL: Ta jáma, to je metafora lidskosti. Všichni jsou v téhle jámě. Každý bojuje s každým. Existují lidská prasata, která žijí jako prasata – přejídají se k prasknutí a zpíjí se do němoty. Vedou nemravný život. Toto je svět, ve kterém cítím dokonalé štěstí. A slovem “dokonalé štěstí” nemyslím štěstí z hlediska materiálních věcí, ale v duchovním smyslu.
Realizováno za podpory:
