Andrea Slováková

Dokumentaristka, filmová teoretička, nakladatelka a kurátorka Andrea Slováková (1981) založila nakladatelství nonfikční literatury nová beseda a vyučuje dějiny a metody dokumentárního a experimentálního filmu. MFdF Ji.hlava uvedl její film Nadohled (2011).

Výpis filmů autora

Loosova Bedna

Andrea Slováková / Česká republika / 2004 / 10 min. 0 sec.

Müllerova vila, 1929. Princip prostorového strukturování Müllerovy vily, tzv. raumplan, spočívá v odstupňování výšek jednotlivých místností podle jejich funkce i symbolického významu, tak rakouský architekt Adolf Loos chápal ekonomičnost, účelnost a zároveň estetiku obytného prostoru. Unikátní řešení jsou však vždy syntézou obratů a novostí v myšlení, proto je filmování vily vlastně prořezáváním jednotlivých zásadních oblastí tehdejšího vědeckého a sociálního paradigmatu. Tato komorní reportáž se celá odehrává pouze v interiéru a téměř výhradně v detailech. Vilu stavíme na základě myšlenek: film odráží specifické objevy v matematice, filmu a sociální roli médií. Je jakousi archeologií myšlení konce 20. let 20. století.

Masterclass: Deborah Stratman

Deborah Stratman / Česká republika / 2014 / 75 min. 0 sec.

Umělkyně a filmařka žijící v Chicagu je další z porotců sekce Mezi moři, která divákům představí principy své tvorby v rámci masterclass. Umělkyně a filmařka žijící v Chicagu, která se ve svých dílech zaměřuje především na krajiny a systémy. Spíše než příběhy přinášejí její filmy řadu otázek – a prostřednictvím své někdy dvojznačné povahy umožňují komplikovaný výklad nastolených témat. Využívá různá média, včetně sochařství, fotografie, kresby a audio záznamů. Vystavuje po celém světě včetně výstavních projektů a prostor, jako jsou Whitney Biennial, MoMA NY atd. Získala Fulbrightovo a Guggenheimovo stipendium a rovněž ocenění Creative Capital. V současnosti vyučuje na Illinoiské státní univerzitě v Chicagu.

Nadohled

Andrea Slováková / Slovensko, Česká republika / 2011 / 42 min. 0 sec.

FilmKONTROLA se obrací k Foucaultově knize Dohlížet a trestat a zkušenost s různými podobami dohledu, zprostředkovanou teoretikem architektury, softwarovým expertem, oběťmi sledování nebo bývalými tajnými agenty, povyšuje do filmové úvahy o sledování a dozoru, charakteristickými pro moderní společnost.Ve filmu je základní metaforou model panoptikonu, budovy, jež činí dohled maximálně efektivním.