Středoevropské dokumentární filmy
Výběr středoevropských novinek.
Výpis filmů
Bajka
Lucia Babjaková Nimcová / Slovensko / 2016 / 34 min. 0 sec.
Kouzlo lidové písně spočívá v její neohraničenosti, nespoutanosti umělými žánrovými a tematickými pravidly. Stejně se snaží ke svému improvizovanému observačnímu dokumentu přistupovat i dvojice tvůrců Lucia Nimcová a Sholto Dobie. Sled obrazů ze současné západní Ukrajiny uvádí do tvůrčího kontrapunktu dějovou, zvukovou či hudební složku a až fotograficky detailní statický záznam reálií. Před kamerou se střídají postavy různého věku, interiérové a exteriérové lokace se mění, ale zpěv trvá. Lidová opera složená ze (s)prostonárodních písní, kramářských balad a předmoderního hip hopu. Hudba ze starého světa.„Bajka se snaží zachytit soukromé, skryté skutečnosti vyloučené z dějinného příběhu regionu. Horský hardcore rap, retro-feminismus a lascivní karpatský hip hop stále mají co říci.“ Lucia Nimcová
Balatonská metoda
Bálint Szimler / Maďarsko / 2015 / 85 min. 0 sec.
Dokumentární cesta krajinou kolem největšího maďarského jezera a jeho rekreačními rezorty zahrnuje živá vystoupení sedmnácti domácích hudebních skupin, a to od zavedených jmen po úplné nováčky. Jejich performance se stovkou dalších účinkujících muzikantů jsou v různých denních dobách zaznamenávány na nejrozmanitějších místech – od přístavu, hotelového balkonu až po kostelní kapli – a dávají vzniknout osobitému, atmosférickému portrétu dané lokality. Nezávislá hudební road movie okolo Balatonu je prvním maďarským celovečerním filmem financovaným skrze crowd-fundingovou kampaň.DETAIL:„Balaton! To slovo má magickou moc! V očích zažíhá plamínky, na obličeji vyloudí úsměv. Sluneční záře a nezbedné vlnky zdobí tváře zlatavým nádechem. Jezero se hemží turisty.”
Čekárna
Palo Korec / Slovensko / 2015 / 72 min. 0 sec.
Čekání jakožto stav, v němž lidé tráví značnou část svých životů, je ústředním tématem povídkového snímku, kterému figuruje sedm žen různého věku, jejichž životy se nakrátko protnou, aniž by se vzájemně znaly. Pojí je totéž místo – čekárna na hlavním nádraží – kde každá v hloubavém stavu mysli vyhlíží něco či někoho jiného. Pomalé, oddramatizované vyprávění se strnulou, pozorovatelsky stylizovanou kamerou přitom staví diváka do pozice slídila. Ve filmu, který přiznaně spojuje prvky fikčního filmu s dokumentárními postupy, pracoval režisér s neherečkami. DETAIL:„Věřte nebo ne, ale pro mě je jinakost to pravdivé, to normální. Miluji jiné. Jsou to mí lidé. Můj život je v rukou božích. Já jsem ho takový dostala, jako každý jiný.“
Český žurnál: Výchova k válce
Adéla Komrzý / Česká republika / 2016 / 69 min. 32 sec.
Příspěvek do cyklu Český žurnál sleduje, jak se do našeho prostředí čím dál více vrací vojenský duch. Pokusy obnovit brannou výchovu nebo povinnou vojenskou službu a celkově připravovat národ na příští velkou válku jde ruku v ruce se strachem společnosti z Rusů, muslimů nebo libovolných jiných „nepřátel“. Observační přelet nad kulometným hnízdem českého militarismu se stává groteskní i zneklidňující vojenskou přehlídkou. Lze ji chápat jako zprávu o tom, jak snadno se lidé nechají zmanipulovat médii k paranoii, ale i coby varování před možností, že se extremismus stane součástí školních osnov.„Rozhodla jsem se poznat motivace lidí, kteří se ve jménu míru chystají na válku, a tak jsem začala natáčet kaleidoskopický obraz vzrůstajícího vojenského ducha.“
Díra v hlavě
Robert Kirchhoff / Česká republika, Slovensko / 2016 / 90 min. 0 sec.
O romském holokaustu se ještě ví, ale už moc nemluví. Proces vymazávání paměti započal v podstatě s koncem druhé světové války, kdy mnoho hromadných hrobů v místech pracovních a internačních táborů zůstalo netknuto. I pro vítěze byli Romové obětmi „druhé kategorie“. V několika evropských zemích (Francie, ČR, Slovensko, Polsko, Německo, Chorvatsko, Srbsko) konfrontuje režisér zapomínající současnost se vzpomínkami posledních přeživších pamětníků těchto hrozivých událostí. Výsledkem je částečně inscenovaný a stylizovaný dokument – elegie za oběti monstrózního režimu a lidské netečnosti.„Myslím, že to, čo pomohlo Rómom a Sinti prežiť prenasledovanie, je ich nematerializovaný vzťah k svetu, k bytiu, k času. To bolo pre mňa hlavné východisko filmu. Pamäť, ktorú nesú so sebou, a tá, ktorú vnímame my, naše kolektívne vedomie.“ Robert Kirchhoff
FC Roma
Tomáš Bojar, Rozálie Kohoutová / Česká republika / 2016 / 76 min. 0 sec.
Kronika fotbalového klubu FC Roma, jehož členové musejí ostatní „gadžovské“ týmy ve třetí lize přemlouvat, aby s nimi vůbec hrály, se proměňuje v exkurzi po různých formách každodenní české xenofobie. Nenápadný pozorovatelský přístup filmařů dává vyniknout projevům charismatických trenérů, kteří se zdravým ironickým nadhledem glosují společnost, jež jim nedává takřka žádnou šanci. Právě promluvy různých protagonistů jsou nejvýraznějším prvkem strhujícího a zároveň bezvýchodně vyznívajícího dokumentu. Rasismus se ukazuje jako absurdita, která je často nechtěně komická, ale mnohdy zároveň mrazivá.„Hitler na hřiště nepatří.“
Felvidék - Horní země (česká verze)
Vladislava Plančíková / Slovensko, Česká republika / 2014 / 75 min. 0 sec.
Svůj dokument o maďarsko-slovenských vztazích soustředila Vladislava Plančíková kolem slova Felvidék, které označovalo severní část dnes již neexistujícího Uherska. V osobité koláži složené z vyprávění členů režisérčiny slovensko-maďarské rodiny a vizuálních odkazů k historickým událostem sleduje pohnuté a dnes často tabuizované dějiny poválečných osudů Maďarů na slovenském území. Abstraktní téma uchopuje nejen skrze výpovědi svědků, ale také pomocí neotřelé techniky animace reálných objektů, do níž zapojuje i řadu dobových a současných fotografií.DETAIL:„Pojem Felvidék je však dodnes živý a vyvolává negativní emoce, někdy dokonce i bitky. Ale pro mě je to magické místo, jakési Makondo, kde jsem se narodila a vyrostla. Můj domov.“
Mořský mnich
Rafal Skalski / Německo, Polsko / 2016 / 68 min. 0 sec.
Sedmdesát procent mužů v Thajsku následuje i dnes tradici, podle níž mají strávit alespoň krátkou část svého života jako buddhističtí mniši v klášteře. Pro Balla, hlavního hrdinu snímku, má dvoutýdenní kariéra mnicha znamenat symbolický přechod od divokého studentského života k uměřené dospělosti, nicméně realita není zdaleka tak jednoduchá. Inscenovaný dokument Rafała Skalského na příkladu Ballovy mezní zkušenosti předvádí, do jaké míry se současná thajská společnost zakládá na střetu asketického a hédonistického životního stylu, který jednorázová proměna hýřivého mladíka v mnicha zastře jen stěží. „Pro mě je to druh momentální duchovnosti. Chceme narázzvládnout hodně věcí – rychle se zamilovat, udělat kariéru,mít úspěch.“
Normální autistický film
Miroslav Janek / Česká republika / 2016 / 90 min. 0 sec.
Děti trpící autismem netrpí nevyléčitelnou chorobou. Trpí tím, že jsou neurodiverzní a svět je zařízen pro ty neurotypické. To je teze, s níž se Miroslav Janek pouští do série živých setkání s několika dětmi a dospívajícími diagnostikovanými Aspergerovým syndromem. Nechává je bezprostředně formulovat jejich vztah ke světu, k sobě samým a také k tomu, co je odlišuje od „normálu“. Zjišťujeme, že nás zavádí mezi zábavné nebo fascinující osobnosti, které často trpí tím, že jsou označeny jako „hendikepované“. Návštěva mezi autisty rozrývá zdánlivě pevné hranice jinakosti a normality. „Budeme si teď povídat o Aspergerovu syndromu. Co Aspergerův syndrom vlastně umí. Ten normální Aspergerův syndrom, co mám já, ten lehkej, si dokáže najít kamarády. Ale ten těžší ne. Nemá kamarády.“
Praska 24
Patrycja Polkowska / Polsko / 2016 / 16 min. 21 sec.
Lucyna a Krzysztof jsou dlouholetí manželé, kteří provozují sběrnu surovin v sociálně vyloučené lokalitě v polské Lodži. Observační dokument Patrycje Polkowské zachycuje, jak manželský pár sběrnu každým dnem proměňuje v osobitý mikrosvět, v němž mohou nalézt pomoc všichni uražení a ponížení.
Regina
Diana Groó / Německo, Maďarsko, Velká Británie / 2013 / 63 min. 0 sec.
Film o Regině Jonasové si klade dvě otázky – může se žena stát rabínem a jakým způsobem natočit dokument o první rabínce v historii, když je zachycena jen na jedné jediné fotografii? Režisérka oživuje atmosféru Berlína první poloviny 20. století pomocí množství často zpomalených archivních záběrů. Voice overy z dobových dopisů a dokumentů režisérka nenechala číst herce, ale své známé, kteří sami zažili holocaust. Jako by se zkušenost mohla otisknout do fotografie stejně dobře jako do lidského hlasu.
Realizováno za podpory:
