Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí.

Multiportrét vývoje českého porevolučního myšlení a cítění centralizovaný kolem osobnosti filozofa a levicového křesťana Karla Flosse. Jeho ideje o bohu, pravdě i politice obkružují jako satelity výroky silně protikladných osobností, od Milana Knížáka přes Ondřeje Slačálka a Noama Chomského až po zástupce českých národovců. Film s jemnou ironií využívá přiznaně vachkovského stylu a staví na významových kontrapunktech, situačním humoru a zcizujících formálních prvcích. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu vlastně „všichni mají pravdu“.

DETAIL:
„To znamená, že pravda sjednocuje, ale sjednocuje bez toho, že by požadovala rezignaci na rozdíly. A proto se vyhneme pasti dogmatismu – dogmatická je taková pozice, která tvrdí, že pokud existují pravdy, tak ty pravdy nepřijmou žádné rozdíly."