V temnotě

Autorův hlas přívětivě promlouvá o temných pocitech před porodem, o rubu narativních obrazů předstírajících možnosti zrcadlení a významnosti, o objevném tichu bez ozvěny, které dává prostor neodbytnému zvuku nitra. Obraz nechybí, je zde, zanořený do neproniknutelné tmy. Na závěr se bez komentáře, vnořením do jediného políbení, plátno prosvětlí touhou.