Už nebude žádná noc

Drobné, z velké dálky pozorované siluety se ocitají ve středu mířidla. Jakkoliv rychle se pohybují, pohotovému vševidoucímu oku uniknout nedokážou. Stále jsou sledovány. Přes zdánlivou absenci lidského prvku nesledujeme záběry z animovaného filmu či počítačové hry, ale autentická videa z afghánských, iráckých a syrských misí amerických a francouzských vojáků. Siluety patří reálným lidem, které od smrti dělí jedno stisknutí spouště. Takto vypadá válčení v 21. století. V ohrožení se ocitá každý, kdo je vidět. Eléonore Weber využila dehumanizované obrazy umírání k mrazivé úvaze nad moderní podobou války.

Q&A s režisérkou Eléonore Weber: