Studie Synchromie

Konceptuální reinterpretace klasického avantgardního filmu vychází z rozkladu Synchromy (1971) Normana McLarena. Původní obrazy rozdělil do 11 sloupců a každému přidělil zvukovou stopu, za pomocí softwaru pak vytvořil 11 nových „soundtracků“. Z těchto stop pak analogickým procesem odvodil nové obrazy.

DETAIL:
Soundtrack původního legendárního McLarenova filmu vznikl fotografováním vzorkových karet s různě umístěnými čárami, které autor seřadil na optickou zvukovou stopu, aby tak vytvořil soustavy tónů. V obraze pak ukázal tyto tvary, které navíc koloroval. Výsledkem je film, v němž divák doslova vidí to, co slyší.