Rekonstrukce rodiny

Před dvaceti lety se rozpadla jedna rodina. Dvacet let poté smutné období rekonstruují čtyři na sobě nezávislé výpovědi jednotlivých členů rodiny. Jejich vzpomínky jako voice over dokumentu ilustrují fiktivní obrazový materiál a zároveň zhmotňují mlhavou představu o tom, jak to bylo.

I po dvaceti letech se do hlasů manželů dere smích při vzpomínce na zamilované začátky a pláč při vyprávění rozchodu. Barva hlasových projevů se stává jediným dramatickým prvkem v neosobním filmovém obraze norského dokumentu.