První tři zlomky

Jako autoportrét, dokument a esej v jednom lze vnímat první tři zlomky zamýšlené sedmidílné série. Každá z částí černobílého krátkého filmu je uvozena směrodatným zvoláním: první hovoří o absurdní smrti, druhá o pohybu po světě a třetí o zvláštní, svobodomyslné opovážlivosti dětského křiku.

DETAIL:
Do šumění deště zazní hrom. Po mokrém skle kmitají tenké hmyzí nožky. Neúnavně. Zdánlivě neúnavně… V jiné krajině někde na vsi zaštěká pes, nad řekou leží mlžný opar a vlak se dává do pohybu... Poslední ze zlomků je projevem člověka.