Přiblížit se

Rozpitý kinematografický prostor se symbolem okna jako průhledné, ale nepropustné brány do minulosti, v níž lze bloudit a ztrácet se stejně jako tápají herci v domě s květovanými tapetami, v zahradách nebo při okraji vody, v obrazech destilovaných super 8 materiálem, zatímco vyprávěná historie dělnické rodiny v Lille je jen krátkou poznámkou k minulému století, na jehož konci jakoby nezbylo nic než autistický film a paměť a vzdálenost mezi nimi.