Obraz, který plive, oko, které shrnuje

Barva kůže a filmu se stává středem diskurzu: rasově smíšená příslušnost autorky se odráží v otiscích krajiny a ruptur v ní, ale také v barvách prošlého filmu Kodachrome, jehož typické vizuální vlastnosti se rozpustily v čase a odstíny jsou sotva vidět, a jen tíživě zachytává obraz těla, které nespadá do jasných kategorií. 

"Kde film selhává, případně se nám vzpírá? Když natáčím na celuloidový pás, snažím se točit záběry, jež stvrzují prostor kultury smíšených ras a kulturního prostoru mezi nimi." R. Storr