Nahnutý člověk

Film inspirovaný stejnojmenným dílem významného francouzského básníka Thierryho Metze (1956–1997), vzniknuvším jako zápisky z protialkoholní léčebny, kde Metz pobýval rok předtím, než spáchal sebevraždu. Melancholií prostoupený filmový portrét čerpá z literátova tragického osobního života i intimní básnické tvorby. Pomalu plynoucí obrazy dělníků stavících domy, korun stromů zmítajících se ve větru či pacientů kouřících za zdmi léčebny akcentují autorovy verše. Snímek provází Thierryho osobní historií, smrtí syna či muky alkoholové závislosti – vší bolestí, z níž se rodí pouze touha po konci.


„Vyhlížím příští dny s klidem, z dálky, ale pozorně. Musím v sobě někoho zabít, i když netuším, jak se toho chopit. Nejdůležitější je tady neztratit nit.“ T. Metz (Nahnutý člověk, překlad Petr Zavadil)