Hlavní nádraží – Sofie

Největší nádraží na Balkáně, postavené v čase vrcholné slávy socialismu, je dnes místem, kterému se mnozí raději vyhýbají. Surreálná reflexe zachycující putování jehličnanu, prázdný hotel, nefungující kavárnu a fragmenty ze života lidí spjatých s nádražím je vyžilým odrazem současného stavu celé země.

Opeřenci se perou o rohlík. Rozhlasové hlášení. V hotelu nikdo, znuděná recepční, otrávení nádražáci, kterým nedovolí dívat se na televizi, neboť i v poločase rozpadu musí platit ředitelem jasně daný řád.