Chuva (Madeira)

Nad mořem prší, déšť přichází ze strany a postupně houstne v celém výhledu. Obraz se přes kapky znejasňuje. Do hudby pořád zaznívá zvuk lijáku. Místy ustává a pak zas zesiluje, světlo mezi mraky vykousne světlejší skvrnu. Najednou se viděné odpoutá od svého předobrazu, vlny už jsou vytvářeny rozpadem obrazu do ploch měnících svoje odstíny, až se projasní do modré, jež nabírá na sytosti. Déšť ve zvuku zcela ustal.

Celý film vychází z jediného nehybného záběru na moře, za nímž se rýsuje kopec a uprostřed plave loďka. Napětí narůstá s proměnlivou autonomií obrazu.