Báseň a kámen

Snímek pohybující se na hraně performance, dokumentu a poezie a kombinující škálu abstraktních a symbolických motivů zkoumá otázku lidské paměti. Odvolává se přitom k Hledání ztraceného času Marcela Prousta a principům „nedobrovolné paměti“ založené na nevědomém ukládání vzpomínek spojených s konkrétními emocemi.

DETAIL:
„Sedím tu, mé prsty potřísněné nepřítomným, toužím po vůni vlhké prsti a benzínu. Oprošťuji se zde od sebe sama. Vzdálenost a blízkost jsou atributy tělesného. Cesta duše se odehrává v neurčitu a bezčasí.”