#47
José Miguel Biscaya / Portugalsko, Nizozemsko / 2014 / 11 min. 0 sec.
Znaky reálné a imaginární krajiny tvoří obrazové vrstvy, v nichž se vracíme na známá místa, pozorujeme stíny, větve a trávu ve větru. Plány země i nebe jsou od sebe odtrhovány, paměť jednoho se zakusuje do nově se ukazujícího horizontu. Rozpad obrazu probíhá díky narušování toku dat ve formátu MPEG, kdy některé klíčové informace jsou odstraněny a software je přinucen vidění světa znovu interpretovat. DETAIL:Měsíc v úplňku je orientačním bodem paměti a jeho bílé vyobrazení společnou plochou algoritmického čtení obou krajin.
