Arash T. Riahi
Výpis filmů autora
Malí Germáni
Mohammad Farokhmanesh, Frank Geiger / Rakousko, Německo / 2019 / 90 min. 0 sec.
Film hledá kořeny extremistického myšlení některých současných Němců. Akvarelovou animaci idealizovaných vzpomínek prokreslují temné tóny rané indoktrinace dětských duší. Nostalgické sekvence rámují výpovědi dnešních zástupců německé střední třídy. Psychoanalytická studie (neo)nacistické ideologie jako životního stylu odhaluje čtyři fundamenty oživlé germánské mytologie a mentality ─ xenofobii, eugeniku, exaltovanou rétoriku a křesťanský kýč. Uzavřená enkláva pravicového extremismu hnutí Pegida je pozvolna rozkrývána otevřenými rozhovory, v nichž odpadlíci vlastenecké věrouky demaskují demagogii hnutí. „Děti představují naši budoucnost. Odráží se v nich naše touha po bezpečí, rodině a štěstí. Dítě je ale zároveň nejslabším článkem společnosti, a proto potřebuje zvláštní ochranu.“ M. Farokhmanesh, F. Geiger
Oběd zdarma pro všechny – přijmi nepodmíněné příjmy
Christian Tod / Německo, Rakousko / 2017 / 95 min. 0 sec.
Největší změna v ekonomickém uspořádání je na dosah! Stačí jen překonat bariéry konvenčního myšlení a přistoupit na nepodmíněný základní příjem. Ve střihovém dokumentu předestírá rakouský režisér historii pokusů o zavedení této reformy a s futuristickou hravostí extrapoluje možný budoucí vývoj.
Sólo
Artemio Benki / Rakousko, Argentina, Francie, Česká republika / 2019 / 84 min. 0 sec.
Martín Perino je mladý argentinský klavírní virtuóz a skladatel, kterému duševní onemocnění změnilo život. Poslední roky strávil v největší psychiatrické léčebně jižní Ameriky El Borda v Buenos Aires a po svém propuštění se vrací do téměř prázdného domu svých rodičů. Jeho největší starostí je naučit se žít bez zdí a vrátit se ke klavíru, na který v ústavu hrál každý den. Režisér trpělivě pozoruje Martínův návrat, v rozhovorech s jeho blízkými poznává jeho minulost, lyricky se přibližuje nitru osobnosti posedlé tvorbou a schopné brát sílu z vlastní přecitlivosti. „Ostatní pacienti seděli a v uctivém tichu poslouchali tuhle kuriózní sonátu prstů klepajících do stolu. Po několika minutách Martín dohrál. V očích jeho publika byly znát silné emoce, jako kdyby poslouchali skutečnou hudbu.“ A. Benki
Realizováno za podpory:
