OBSAH CYKLU

Cyklus čtyř navazujících lekcí zacílený na každodenní nástrahy nových médií. 

Prostřednictvím nadčasového snímku Český sen a jeho interaktivním rozborem studenti nejprve odhalí, jaký vliv má a jaké nástroje využívá všudypřítomná REKLAMA.  Ve druhé lekci se specialistou na internetovou bezpečnost rozklíčují, co je to HOAX a jak na něj běžně reaguje naše myšlení, pokud na něj nejsme připraveni. Ve třetí lekci MANIPULACE A MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST otevřou Pandořinu skříňku manipulativních a konspiračních zpráv (nejenom) na internetu a zaměří se jejich kritický rozbor. Čtvrtá lekce shrne a rozšíří nabyté vědomosti SURFAŘOVÝM PRŮVODCEM PO INTERNETU, který  přiblíží další druhy a cíle nástrah na internetu.

FORMÁT

Čtyři navazující interaktivní lekce jsou pojaté jako diskuze nad ukázkami manipulovaných či jinak oproti realitě "ohýbaných" zpráv, videí či článků, jejíž nedílnou součástí je kritický rozbor. Lektory jednotlivých lekcí jsou odborníci z různých oblastí nových médií.

Lekce je možné realizovat v rámci jednoho pololetí s libovolným časovým odstupem dle časových možností škol. V případě zájmu je možné zrealizovat více lekcí v jeden den. Délka lekce je max. 120 minut. 

1. lekce: Reklama jako nástroj, média jako prostředek

První lekce je zaměřená na vliv a nástroje reklamy se věnuje fenoménu marketingu a PR. Na řadě ukázek si budeme demonstrovat, jak reklama v principu funguje a jaké filmové výhody zkreslování skutečnosti audiovizuální reklama využívá. Součástí lekce je také výklad o marketingových strategiích a možnostech využívání audiovizuálního média jako nástroje manipulace. Získáme odpovědi například na otázky: Do jaké míry je možné a legální s lidmi ve jménu reklamy manipulovat? Co a kdy může přinést prozření z pastí marketingu? Proč si tvůrci snímku zvolili právě tuto cestu realizace?

2. lekce: HOAX

Anglické slovo HOAX [:houks:] v překladu znamená: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík.

Co je to ale hoax v našem emailu, mobilu, na obrazovce našeho monitoru? Jak ho rozeznáme? Jak si ověřit, že nejde o podvodný email, poplašnou řetězovou zprávu či pyramidovou hru, phishing nebo dokonce smyšlenou petici? A jak na hoaxy reaguje naše myšlení, pokud nejsme připraveni? Čím vším škodí a jak na něj správně reagovat? Cílem lekce je názorně ukázat, jaké nebezpečí číhá na internetu, a dát odpověď na otázku, jak s ním správně naložit.

3. lekce: Manipulace a mediální gramotnost

Nezáleží na tom, je-li vám patnáct nebo čtyřicet, v nakládání s informacemi platí – tak jako všude jinde – zákon nejmenšího úsilí. Nemáme přirozenou tendenci hledat a ověřovat zdroje jednotlivých zpráv, protože je to duševně i časově náročné. V době internetu a v záplavě informací z neověřených zdrojů, ale nelze tyto zprávy jen pasivně konzumovat, je třeba naučit se je kriticky zhodnotit. 

Zcela jednoduše řečeno, mediální obrazy, jimž jsme vystaveni, formují naše vnímání skutečnosti. A my pak intuitivně posuzujeme pravděpodobnost možných událostí podle toho, jak snadno nám přijdou na mysl.

Takže se nelze divit, že pod vlivem zpráv plných nepřátelství a strachu se začneme cítit ohroženi.
A když se lidi bojí, nejsou schopni se rozhodovat racionálně.
Prudké emoce totiž spolehlivě vypínají rozum.
Čím větší strach mají, tím lépe jsou ovladatelní.
A nerozumná masa lidí je sen všech populistů a demagogů.

4. lekce: Zvol si info: Surfařův průvodce po internetu

V obrovském množství zdrojů, médií a článků by se mohl i zkušený internetový surfař snadno utopit.  Na poslední lekci nám zástupci studentské skupiny Zvol si info z Masarykovy univerzity v Brně představí svou mediální příručku Surfařův průvodce po internetu, jež má pomoci mladým lidem vyhodnotit, které články stojí za přečtení. Kdyby byl internet obrovský supermarket s informacemi, tak Surfařův průvodce slouží jako výživový poradce, který ukazuje na problematické aspekty jednotlivých mediálních produktů. Tak se nenechte vodit za nos!  A neplňte své chytré mozky hloupými informacemi.

Jak víme, že to funguje? Jednoduše, změřili jsme si to.

Chceme si být jisti, že to, co děláme, má smysl a že jdeme dobrým směrem. Proto na přednáškách žádáme studenty, aby nám vyplnili dotazník – jeden na začátku, druhý na konci přednášky. Studentů se ptáme, nakolik považují vybrané (někdy smyšlené) novinové titulky za věrohodné. Cíleně používáme krátké zprávy, které se podobají těm, se kterými se dennodenně setkávají při kontrolování svých sociálních sítí.
Ze 411 dotazníků, které jsme posbírali během jara 2017 na českých a slovenských školách, vyplývá, že po naší 90 minutové přednášce se schopnost studentů rozpoznat nedůvěryhodnou informaci zvýšila o 18,57 procentního bodu.