Ne/Bezpečí ve světě médií

OBSAH CYKLU

Cyklus čtyř navazujících lekcí zacílený na každodenní nástrahy nových médií. 

Prostřednictvím nadčasového snímku Český sen a jeho interaktivním rozborem studenti nejprve odhalí, jaký vliv má a jaké nástroje využívá všudypřítomná REKLAMA (Možné je i využití lekce Fotka, reklama, manipulace).  Ve druhé lekci INFORMACE V DOBĚ POSTFAKTICKÉ se se specialistou na mediální gramotnost zaměříme na kritické čtení různých forem mediálních obsahů, na nichž si ukážeme možné manipulace či zkreslení.
Ve třetí lekci SURFAŘŮV PRŮVODCE PO INTERNETU rozšíříme nabyté zkušenosti o praktický návod, jak se chovat v digitálním prostředí svých počítačů a mobilů. A závěrečná lekce MANIPULACE STŘIHEM, OBRAZEM A ZVUKEM VE ZPRAVODAJSTVÍ nám ukáže, jak se pracuje s informacemi pro televizní vysílání, a zda a jak lze měnit jejich konečné vyznění.

 

FORMÁT

Čtyři navazující interaktivní lekce jsou pojaté jako diskuze nad ukázkami manipulovaných či jinak oproti realitě "ohýbaných" zpráv, videí či článků, jejíž nedílnou součástí je kritický rozbor. Lektory jednotlivých lekcí jsou odborníci z různých oblastí nových médií.

Lekce je možné realizovat v rámci jednoho pololetí s libovolným časovým odstupem dle časových možností škol. V případě zájmu je možné zrealizovat více lekcí v jeden den. Délka lekce je max. 120 minut. 

 

NE/BEZPEČÍ VE SVĚTĚ MÉDIÍ

 

 * úroveň: pro střední školy a 8. a 9. třídy ZŠ

 * počet lekcí: 4

 * délka lekce: 90 nebo 120 minut (lépe)

 * formát lekce: přednášky s ukázkami a interaktivním rozborem   

 

 

 

 

Vznik tohoto cyklu
iniciovalo a podpořilo O2.

1. lekce: Reklama jako nástroj, média jako prostředek

První lekce je zaměřená na vliv a nástroje reklamy se věnuje fenoménu marketingu a PR. Na řadě ukázek si budeme demonstrovat, jak reklama v principu funguje a jaké filmové výhody zkreslování skutečnosti audiovizuální reklama využívá. Součástí lekce je také výklad o marketingových strategiích a možnostech využívání audiovizuálního média jako nástroje manipulace. Získáme odpovědi například na otázky: Do jaké míry je možné a legální s lidmi ve jménu reklamy manipulovat? Co a kdy může přinést prozření z pastí marketingu? Proč si tvůrci snímku zvolili právě tuto cestu realizace?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. lekce: Informace v době postfaktické

Seminář zaměřený na kritické čtení různých forem mediálních obsahů, na nichž ukazuje možné manipulace či zkreslení.

Prostřednictvím bohatého ilustračního materiálu, s nímž se na internetu i v tiskovinách často sami setkáváme, přibližuje podoby ovlivňování obsahu, vznik hoaxů, fake news i fungování propagandy. Přináší jasný pohled na fungování Facebooku. Upozorňuje na různé tváře titulků i formy skryté manipulace včetně problematiky deepfake videí.

Účastník semináře pochopí, jak vnímat různá mediální sdělení v kontextu s celým spektrem možných ovlivňujících faktorů - od vlastnictví, přes způsoby financování až k prezentační formě odpovídající cílovým skupinám.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. lekce: Zvol si info: Surfařův průvodce po internetu

V obrovském množství zdrojů, médií a článků by se mohl i zkušený internetový surfař snadno utopit.  Na poslední lekci nám zástupci studentské skupiny Zvol si info z Masarykovy univerzity v Brně představí svou mediální příručku Surfařův průvodce po internetu, jež má pomoci mladým lidem vyhodnotit, které články stojí za přečtení. Kdyby byl internet obrovský supermarket s informacemi, tak Surfařův průvodce slouží jako výživový poradce, který ukazuje na problematické aspekty jednotlivých mediálních produktů. Tak se nenechte vodit za nos!  A neplňte své chytré mozky hloupými informacemi.

Jak víme, že to funguje? Jednoduše, změřili jsme si to.

Chceme si být jisti, že to, co děláme, má smysl a že jdeme dobrým směrem. Proto na přednáškách žádáme studenty, aby nám vyplnili dotazník – jeden na začátku, druhý na konci přednášky. Studentů se ptáme, nakolik považují vybrané (někdy smyšlené) novinové titulky za věrohodné. Cíleně používáme krátké zprávy, které se podobají těm, se kterými se dennodenně setkávají při kontrolování svých sociálních sítí.
Ze 411 dotazníků, které jsme posbírali během jara 2017 na českých a slovenských školách, vyplývá, že po naší 90 minutové přednášce se schopnost studentů rozpoznat nedůvěryhodnou informaci zvýšila o 18,57 procentního bodu. 

 

4. lekce: Manipulace střihem, obrazem a zvukem ve zpravodajství

30 VTEŘIN, KTERÉ VYGUMUJÍ PRAVDU

V krátkém záběru pronese muž několik vět a odejde z místnosti. Jednoduchá situace, která může získat tolik rozdílných významů, kolik si manipulátor v televizní střižně bude přát. Z pravdy se stane lež. Nebo polopravda. A nebo pravda zůstane pravdou. Na jednoduchých ukázkách si ukážeme, jak lze pomocí střihu, hudby a obrazu klamat diváka stejně, jako když kouzelník vsugeruje publiku, že v uzamčené truhle propíchne svou asistentku.

Během dvouhodinové lekce nahlédneme do zpravodajské střižny, která se v dnešní době může také snadno stát molochem dezinformátorů.

Jedním z cílů lekce je podpora schopnosti vnímat informace proudící z médií kriticky a vytvořit si vlastní názor založený na zhodnocení věrohodnosti dostupných pramenů.

Program lze realizovat v prostorách školy nebo v kině Dukla v Jihlavě.

Lektoři


Mgr. Šimon Bauer, lektor, filmový a televizní teoretik. Je absolventem oboru Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově Univerzitě v Brně, dlouhodobě spolupracuje s MFDF Ji.hlava a od října 2014 řídí Centrum dokumentárního filmu. Zabývá se zejména výzkumem strategií programování Československé televize v jejích začátcích a distribučními vztahy mezi ČST a tehdejším Státním filmem. Toto téma zpracovává i ve svém textu v antologii Naplánovaná kinematografie.

 

 

 

Lektorem druhé lekce je Bedřich Musil.

Většinu svého profesního života zasvětil médiím a marketingu. Je absolventem mediální komunikace a sociologie na Fakultě sociálních studií a informačních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Stál u zrodu regionální stanice Rádio Vysočina, kterou programově vedl v jejích začátcích a do níž j se po několikaleté mezietapě v reklamních a produkčních agenturách zase vrátil. S postupem času se stále intenzivněji věnuje vzdělávání a mediální gramotnosti. Vybudoval s kolegy metodický web pro učitele středních škol, který jim pomáhá s přípravou na výuku průřezového tématu „mediální výchova”. Doplněním jsou doprovodné semináře, a to jak pro učitele, tak i studenty. Je přesvědčen, že mediální gramotnost je v dnešní době jednou ze stěžejních kompetencí každého člověka.

 

 

 

Spoléhání se na intuici + myšlenková lenost + mediální negramotnost = problém

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

David Macháček

Původně vystudovaný inženýr Strojní fakulty ČVUT se k novinařině dostal poměrně záhy. Od roku 2000 se živil jako redaktor v MF DNES, posléze vystřídal několik dalších působišť (Hospodářské noviny, týdeník Respekt…). Za výsledky své práce získal mnohá ocenění, mimo jiné v rámci soutěže „PRIX NON PEREANT – Média na pomoc památkám“ na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, nebo v roce 2014, kdy získal novinářskou cenu v kategorii Nejlepší audiovizuální reportáž. V současné době ho můžete vídat na televizních obrazovkách v pořadu Reportéři ČT.

 

 



Realizováno za podpory:                                                                                                                                 
                                   

 

 Dále spolupracujeme s: