Rozšíření vnějšku

Třicet šest políček 35mm filmu v závratně rychlých skládačkách strukturuje studii prostorového vnímání filmového diváka. Fotografie pořízené v ruinách vesnického domu se dívají vždy jedině zvnitřku směrem ven. Vrší se jejich výřezy, negativní i pozitivní podoby, někdy se střídají, jindy prolínají, aby vytvořily iluzi proměnlivé hloubky či vzdálenosti vnějšku, do něhož je zapovězeno vstoupit.

Kombinace obdélníků zdí a oken ve sbíhavé perspektivě rýsuje horizonty v rámci horizontů a vystaví tak v rámu plátna úplně nový dům.