Imitace života

Režie: Mike Hoolboom
Originální název: Imitations of life
Země původu: Kanada
Rok výroby: 2003
Stopáž: 76 min.
Barva: Barevný
Jazyk: angličtina
Jazyk titulků: Bez titulků

Produkce: Mike Hoolboom
Scénář: Mike Hoolboom
Kamera: Mike Hoolboom
Střih: Dennis Day, Robert Kennedy, Ross Turnbull, Mark Karbusicky
Zvuk: Mike Hoolboom
Hudba: Earle Peach

I v tomhle snímku pracuje Mike Hoolboom s dějinami filmu, tedy s materiálem nevyvázaným z interpretací. Výřezy z filmů neexistují o sobě, ale jsou vrstveny s respektem k vývojovým souvislostem. Osou skladby je i vědomí přetlačujících se obrazů (vrstvení jako mizení).
Na začátku je hollywoodský film a jeho velké vyprávění, podstatným okrajem rodinné snímky, dokumenty a vědecké filmy. Tím je Hoolboomův meta-film originálním komentářem k situaci dějin filmu (různice) - obrazoborectví v přístupu k filmovému dějepisu je pak pokusem o resuscitaci odumírajících obrazů. Poetické se snoubí s politickým. Politickým je index zapomenutých, ale nemizících obrazů filmů impérií, té věčné koloniální zbraně, obrazů importovaných ideologií. Poetickým jsou emoce a naladění, kdy především umění skladby je duší imaginativní mezery mezi světlem a tmou.
Kritika připomíná, že se Hoolboomův film pohybuje v poli mezi odvážnou poetikou Dereka Jarmana a politickou odvahou Piera Paola Pasoliniho. Jeho filmová esej má ještě jeden základ: psychoanalýzu. Zážitek z dětství, nezatížené první vidění obrazů komentují Freudovo (a Lacanovo) přemýšlení o způsobu, jak lidé transformují své vlastní dětské vzpomínky, jak je zkřivují stárnoucí pamětí, ale tyto nepřestávají být autentickými.
Zároveň nám Hoolboom jako vypravěč říká, že pohybující se obraz narušil vědomí smrti. Jako by převzal její úlohu: byla-li smrt jakýmsi protestem k životu a snu o věčnosti v něm, tak film svým uchováváním toho, co se ztrácí, fixací všeho, co nejdříve muselo zmrtvět, uvádí smrt do věčnosti - nikoli film-zachování života, ale film-věčná smrt. Znovu se musíme naučit skutečně zemřít, odpoutat se od vlastního obrazu. Barevný a černobílý materiál pracují spolu. Zrnitý osmimilimetrový film destruuje ateliérové předstírání, titulky a ironická zvuková stopa odrážejí možnosti filmové eseje.
Imitace života (v množném čísle) se skládá z deseti kapitol, každá je nesena zvolenou intonací a jednotným kinematografickým stylem. Kapitoly-kostnice: V budoucnosti (In the Future), Jack, Poslední myšlenky (Last Thoughts), Portrét (Portrait), Tajemství (Secret), V mém voze (In My Car), Hra (The Game), Odlupování (Scaling), Imitace života (Imitation of Life), Déšť (Rain).




Imitace života

Reference

Mezinárodní festival dokumentárních filmůUvedeno na MFDF Ji.hlava 2009 v sekci Home Cinema


Rezervace:
Film je ke zhlédnutí v prezenční videotéce CDF v Jihlavě. K rezervování místa ve videotéce je třeba být přihlášen, pokud nemáte uživatelský účet, je třeba se registrovat.
Filmy podle abecedy
...ABCČDĎEFGHCHIÍJKLMNOPRŘSŠTUÚVWYZŽ

Realizováno za podpory:                                                                                                                                 
                              

 

 Dále spolupracujeme s: