CENTRUM DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

logo MFDF Ji.hlavalogo DOK.REVUElogo Inspirační fórum

cs

Mehran Tamadon

Mehran Tamadon
Mehran Tamadon arrived in France at the age of 12, in 1984. He attended the school of Architecture of Paris-La Villette, and received his diploma in 2000. In 1999, he participated in the creation of the review L'Arrosoir devoted to issues of city and land usage. In the year 2000, he returned to Iran for four years and worked as an architect, realizing a house and a building in Tehran. Since 2002, he has given his career a distinctly artistic orientation. During an exhibit of conceptual art at the Museum of Contemporary Art in Tehran, he showed an artistic installation called “From the eyes of a stroller”. He also published two essays in Persian (Moments of agony, 2003 and Friendship, 2005). Then, in 2004 he realized his first medium-length documentary, Behesht Zahra/ Mothers of Martyrs, presented in numerous international festivals. Bassidji (2009), about the defenders of the Islamic republic of Iran, is his first long documentary. Source: dafilms.com

Výpis filmů autora

Basídž

Basídž

Mehran Tamadon / Francie, Švýcarsko, Írán / 2009 / 114 min. 0 sec.

Díky režisérovu přímému přístupu k členům islámské náboženské milice basídž, polovojenské organizace, o niž se opírá íránský režim, umožňuje film ve dvou částech - v první se členové milic klanějí v poušti mrtvým, druhá se odehrává v Teheránu - pochopit myšlení strážců islámské revoluce.

Kde chybí Bůh

Kde chybí Bůh

Mehran Tamadon / Francie, Švýcarsko / 2023 / 112 min. 0 sec.

Prázdný sklad na okraji Paříže se pod vedením režiséra Mehrana Tamadona mění ve vězeňskou celu. Klaustrofobní prostor rekonstruuje podle instrukcí tří osob, které byly kvůli svým politickým názorům vězněny íránským režimem. Taghi Rahmani je proskribovaný, nespočetněkrát tvrdě vyslýchaný novinář. Mazyar Ebrahimi provozoval půjčovnu filmové techniky. Na základě pomluvy konkurenta byl obviněn ze špionáže. Homa Kahlori zakusila mučení íránských věznitelů již v 80. letech. Zatímco každý z nich podrobně popisuje a přehrává vliv hrůzných zážitků na tělo a mysl, klademe si spolu s režisérem otázku, zda vůbec existuje inscenační metoda, která by podobné útrapy zachytila v plném rozsahu. „Ve filmu Kde Bůh není jsem se snažil být ke svým postavám citlivý, protože to trauma je obrovské a já se o ně musel postarat. Vždycky jsem se snažil ujistit, že mohou jít dál; neustále jsem se jich ptal, jak se cítí. Byl jsem opravdu s nimi a chápal jsem, že přehrávání těchto scén jim může i trochu pomoci. Ale nebylo mým jediným cílem jim pomáhat, šlo mi o to, abych natočil film. Nemyslím si, že filmař je anděl nebo že má jenom dobré úmysly.“ — Mehran Tamadon Zdroj citátu: Cineuropa

Realizováno za podpory:

Financováno EU
NPO
Ministerstvo kultury
Jihlava
Státní fond kinematografie
Kraj Vysočina
Dále spolupracujeme