CDF Online

Do.hloubky

Záznamy online přednášek Centra dokumentárního filmu, v kterých se různí hosté věnují otázkám spojeným se světem médií nebo audiovizuální tvorby a otázkám toho, jakým způsobem tyto světy formují naši každodenní zkušenost se světem, který zažíváme na vlastní kůži.

Pornografie: Tabu a společenský fenomén

219 985 zhlédnutí za minutu. Tolik pornografie viděli návštěvníci internetové stránky Pornhub během každé minuty v roce 2019. Pornografie je téměř všudypřítomná, ale přesto zůstává společenským tabu. Co to vlastně znamená, když se řekne pornografie? Jaká jsou její pozitiva a negativa? Proč je důležitá pro rozvoj nových technologií? Co porno vlastně zobrazuje a jaký to má dopad na sexuální život společnosti? Co se dá na pornu zkoumat? A co je to umělecké, experimentální a feministické porno?

Host: Michaela Lebedíková

Michaela Lebedíková je studentkou posledního ročníku magisterské sociologie, která od roku 2017 zkoumá pornografii. Její současný výzkum se zabývá vlivem pornografie na sexuální chování mladých žen. Při studiu pracuje jako juniorní výzkumnice v Interdisciplinárním týmu pro výzkum internetu a společnosti na Masarykově univerzitě. Ve zbývajícím čase přednáší a publikuje: například o odlišném vyobrazení žen a mužů v pornografii, feministické pornografii a vlivech pornografie na sexuální chování společnosti.

Informace v době postfaktické

Jaký pohled má na informace v době postfaktické spoluzakladatel projektu Mediagram, který usiluje o zlepšování kvality výuky mediální gramotnosti ? Jak čte zprávy současného světa a na co si dává pozor? A proč hovoří o době postfaktické?

Host: Bedřich Musil

Bedřich Musil většinu svého profesního života zasvětil médiím a marketingu. Je absolventem mediální komunikace a sociologie na Fakultě sociálních studií a informačních studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Stál u zrodu regionální stanice Rádio Vysočina, kterou programově vedl v jejích začátcích a do níž j se po několikaleté mezietapě v reklamních a produkčních agenturách zase vrátil. S postupem času se stále intenzivněji věnuje vzdělávání a mediální gramotnosti. Vybudoval s kolegy metodický web pro učitele středních škol, který jim pomáhá s přípravou na výuku průřezového tématu „mediální výchova”. Doplněním jsou doprovodné semináře, a to jak pro učitele, tak i studenty. Je přesvědčen, že mediální gramotnost je v dnešní době jednou ze stěžejních kompetencí každého člověka.

Krajinou sluchu

Uši nedokážeme zavřít jako oči. Zvuky k nám doléhají permanentně. Pomáhají naší orientaci v prostoru, který nás bezprostředně obklopuje a zvuková masová média pomáhají naší orientaci ve světě, který může libovolně vzdálený. Jaké možnosti skrývá krajina zvuku ve vztahu k dokumentární tvorbě. Jaké jsou současné trendy, konstrukční principy a možnosti rozhlasové dokumentaristiky a publicistiky do budoucna? Dokáže radiodokument zasáhnout posluchače stejně, jako to umí filmový dokument? Průvodcem současnými trendy rozhlasové (nejen) dokumentární tvorby bude slovesný dramaturg Českého rozhlasu Ivan Studený.

Inspirace mimozemským životem

Jak se na mimozemský život dívá astrobioložka a uznávaná spisovatelka science fiction a detektivek Julie Nováková? Jak sama vnímá možnost života ve vesmíru ve srovnání s otiskem lidské fantazie a s tím, jaké vize a představy člověk na vesmírný život aplikuje? Do jaké míry se do těchto vizí vědomě i podvědomě přenáší fyzikální zákony z naší reality? A má možná forma života na jiných planetách neomezené možnosti vývoje? Odrazovým můstkem pro naši diskusi budou ukázky z filmů, které originálně mimozemský život zobrazují. Jak se filmové a vědecké pohledy liší nebo doplňují? A nakolik ve vědeckých predikcích možných podob mimozemského života vítězí fantazie nad fakty a daty? A může se mimozemský život vztahovat již k nějak naší současnosti?

Host: Julie Nováková

Bioložka, překladatelka a spisovatelka science fiction. Publikovala již sedm románů (např. SF trilogie Blíženci: Prstenec prozření, Elysium a Hvězdoměnci) a více než třicet povídek v časopisech a antologiích. Editovala antologie Terra nullius a Dreams From Beyond, společně s Jaroslavem Olšou, Jr., pak také Haka: European Speculative Fiction in Filipino. Píše také povídky v anglickém jazyce a některé z nich byly přeloženy do čínštiny, rumunštiny, estonštiny, němčiny, portugalštiny, bulharštiny a filipínštiny. Dlouhodobě se zajímá o mimozemský život a souvislosti jeho objevování.

Obrazy sjednocující a rozdělující společnost

Všudypřítomná obrazová komunikace nám proniká pod kůži. V současné době jsme díky rozšíření komunikačních technologií nejen jejími příjemci, ale i tvůrci. Vždy jsme však také interprety obrazů. Prostřednictvím obrazů si budujeme představu o světě kolem nás, o společnosti a o tom, jací lidé a problémy ji tvoří. I přes mnohdy ohromující vlnu obrazů, která se na nás každým dnem valí, však existují skupiny lidí a témata, která zůstávají neviditelná. Proč tomu tak je? Jakým způsobem fungují obrazy jako nástroj kontroly společnosti a jak se podílejí na budování našich hodnot a světonázoru? Přednáška představí úvahy autorů 20. století, kteří se zabývali obrazem jako nástrojem politické komunikace (Foucault, Hall, Berger) a na konkrétních dobových příkladech ukáže, jaké kulturní války se prostřednictvím obrazů v minulosti vedly. Ze současnosti bude prezentovat aktuální protestní hnutí zásadně využívající vizuální komunikace (např. Decolonize This Place, Extinction Rebellion) a představí tak hojně diskutovanou oblast vizuálního aktivismu.

HOST: ANDREA PRŮCHOVÁ

Mgr. Andrea Průchová Hrůzová je teoretičkou vizuální kultury, badatelkou a pedagožkou. Předměty spojené s teorií a metodologií vizuální kultury vyučuje na Karlově Univerzitě, Prague College a Scholastice. V oblasti výzkumu spolupracuje s Akademií věd ČR, s Národním filmovým archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Univerzitou Karlovou. Založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye (www.fresh-eye.cz). Je držitelkou Fulbrightova stipendia, stipendia Georg Eckert Institute, stipendií Hlávkovy nadace Nadání, tvůrčího stipendia Visual Studies Workshop a nominantkou Cena Jacquesa Derridy 2018. Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera (2016, včetně autorského doslovu) a spolupodílela se na překladech Teorie obrazu W. J. T. Mitchella (2016, včetně rozhovoru s autorem) a Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa (2018, včetně rozhovoru s autorem). V zahraničí publikovala formou samostatných kapitol věnovaných zejména vztahu vizuální kultury a kolektivní paměti v Palgrave Macmillan (2015), Springer Publishing House (2017) a Turku University Press (2018). V domácím prostředí přispěla například do časopisů Mediální studia, Sociální studia či Iluminace. Pravidelně se účastní zahraničních konferencí a veřejných diskuzí.

Zběžná anatomie herního média

Jak vznikne taková hra? Jak se modelují, barví a rozhýbávají 3D postavy ve hrách? Potřebuje člověk školu, když se chce naučit dělat počítačové hry? A platí rčení "škola hrou" i pro školy, kde se tvorba her učí? Večerem nás provede lektor herní tvorby a 3D animace z jihlavské SUŠG Tomáš Jankó.

HOST: TOMÁŠ JANKÓ

Pedagog herní tvorby, 3d animace a počítačové grafiky na SUŠG v Jihlavě. Už odmala mu bylo jasné, že chce dělat věci jinak než je obvyklé. V dětství ho přitahovali dinosauři, později se přeorientoval na kariéru a začal pracovat s počítačem programoval, tvořil webové stránky, grafiky, tiskoviny, videa nebo animace.

Work in progress: Bydlet proti všem

Jaké je to vypravovat děti do školy a chodit do práce po noci strávené na jedné matraci, se štípanci od štěnic, ve věčném hluku a bez vlastní koupelny a kuchyně?

To vše s vědomím, že změna nikdy nenastane, neboť jste už druhá generace prožívající svůj život na ubytovně. Nedostupnost důstojného bydlení se stalo přehlíženou každodenní realitou, ve které nejen výše platu, ale i barva pleti rozhoduje o tom, zda se pro vás zanedbaná ubytovna stane celoživotním domovem. Dokumentární film Bydlet proti všem vypráví několikaletý příběh města, jehož radnice se rozhodla vyzkoušet inovativní způsob boje proti „byznysu s chudobou“, metodu zvanou Rapid Rehousing. Principem má být okamžité zabydlení rodin v bytové nouzi do stabilního a důstojného domova, který si mohou při řádném placení nájmu udržet.

Pomoc nejvíce poškozeným rodinám, které si s sebou ve spirále chudoby vlečou dluhy a další problémy, však vyvolala zásadní odpor části politické reprezentace a postupně i obyvatel města. Sociální pracovníci tak čelí nejen nesnadnému úkolu zmapování stavu bytové nouze rodin v půlmiliónovém městě, ale i následnému vyjednání dostatečného počtu bytů s jednotlivými vzbouřenými městskými částmi. Řetězec sporů přerůstá v dramatický společenský konflikt odhalující nejen krizi mezilidské solidarity a tradiční sociální politiky, ale především mezinárodní problém zhoršující se situace dostupného bydlení.

HOST: TOMÁŠ HLAVÁČEK

po studiu filozofie a mediálních studií na brněnské Masarykově univerzitě nastoupil na dokumentaristiku na FAMU. Ve své tvorbě se kriticky zamýšlí nad sociálně-kulturními i politickými otázkami současnosti. Je spolurežisérem filmu Když máš práci, máš všechno (2016) a režisérem filmu Stadion (2018).

Nová éra Ivo Bystřičana

Mechanismy dosavadního světa poodhalují čím dál více svých slabých stránek a dysfunkcí. Je zřejmé, že éra průmyslové modernity se definitivně nachýlila svému konci a vplouváme do jiné, pro kterou nemáme zastřešující pojmenování. Nevíme totiž, co bude jejím vůdčím principem. Nová éra nevzniká nezávisle na nás, ale jsme jejími spoluautory a spolutvůrci. Na cestě do budoucnosti spolu promýšlejme, jak bychom naše možnosti, kapacity, hodnoty a příležitosti mohli proměnit v jednotlivých oblastech a sektorech, jak na lokální, tak globální úrovni. Spolu s našimi hosty se budeme v jednotlivých rozhovorech zabývat tím, co, jak a proč proměnit na poli technologií, ekonomiky, životního prostředí, politiky, vztahů či vědy.

Na hraně možného s Marií Šabackou

Marie Šabacká je polární ekoložka, která důvěrně zná každodenní život ledovců. Ví, co o světě vypovídá, když se ledovcům příliš nedaří zůstat sama sebou. Pakliže bude novou éru doprovázet klimatická krize, budeme s významnou výzkumnicí na základě jejích mnoholetých výzkumů ledovců po celém světě hledat způsoby, jak se ke klimatu postavit a co a jak můžeme změnit na poli společnosti, technologií a vědy, abychom se nakonec nerozpustili i my.

Zbrusu nová práce s Kateřinou Smejkalovou

Nejde o to, co se na poli práce bude dít, ale co chceme, aby se dělo a jak to zařídit. Kateřina Smejkalová je politoložka, která s ostrým viděním prozkoumává a analyzuje témata a otázky práce, vliv měnících se technologií, digitalizace i proměny institucí, jako jsou stát nebo odbory. Mnohočetná krize je výzvou pro scénáře budoucnosti a role, které v nich budou hrát korporace, zaměstnanci, politici, odboráři i živnostníci. V období hrozícího krachu menších a středních firem a posilování koncernů a sílící rolí vlád budeme hledat způsoby, jak nedopustit rozvoj autokratického kapitalismu nebo technologického totalitarismu.

KATEŘINA SMEJKALOVÁ

je vědecká pracovnice, politoložka a publicistka. Vystudovala germanistiku a politologii v německé Bochumi jako stipendistka nadace Studienstiftung des deutschen Volkes. Působí v pražské pobočce německé nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Soustředí se na téma práce a sociálního vlivu technologií. Zabývá se rovněž aktuálním společenským a politickým děním v Německu.

Jak mír globální vliv s Janem Beránkem

Ekonomové mluví o tom, že návrat do normálu bude trvat roky. Přitom o žádné normalitě se dosud příliš mluvit nedalo, alespoň ne pro krajinu, zemědělství, energetiku nebo životní prostředí. S vysoce postaveným aktérem globální nevládky Janem Beránkem půjdeme napříč výzvami pro proměnu dosavadního systému a starými i novými způsoby, jak tyto výzvy reálně uchopit. Pakliže je klimatická krize vedle narůstající ekonomické tou, která zásadně zpochybňuje udržitelnost dosavadního fungování naší společnosti, co může každý z nás dělat nejen ve svém bezprostředním prostředí, ale doslova v celém světě, pro její proměnu – a k čemu by měla vést? A nabízí ekologické iniciativy vůbec schůdnou cestu ven z ekologické krize?

JAN BERÁNEK

pracuje v ústředí Greenpeace International v Amsterdamu jako manažer organizačního rozvoje Greenpeace. V této organizaci působil také jako programový ředitel pro oblasti Středozemí a Blízký východ, vedoucí celého týmu globální energetické kampaně nebo lídrem projektu zaměřeného na jadernou energetiku a klimatické změny. Těsně před revolucí roce 1989 spoluzaložil dodnes fungující Hnutí Duha, na konci 90. let byl jeho ředitelem.

Přežít změnu světa se Zdeňkou Voštovou

Co dělá naše duše, když kolabují okolní systémy, ať už jde o ten ekonomický, klimatický či sociální? Jsme psychicky schopni přežít to, co pravděpodobně umíme překonat fyzicky? Co si se sebou počít v údobí transformací z donucení? A lze oddělit svět a sebe? Novou kategorií psychického stavu je environmentální žal, který odráží proces úpadku ekosystémů, ve kterých žijeme. Nabízí se řada strategií, jak promýšlet vlastní pozici ve vratkém čase a jak poznat a uchopit environmentální žal coby nástroj proměny sebe sama, ale i světa, ve kterém žijeme.

ZDĚŇKA VOŠTOVÁ

vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a studovala také na Copenhagen Univerzity v Kodani. Jako právnička pracovala na vysokých pozicích v týmech korporací v Česku i ve světě. Posléze se začala věnovat psychologii psychoterapii. Po řadě výcviků se věnuje gestalt terapii, mediaci a soustředí se na podporu lidí, na něž doléhá environmentální žal coby nová terapeutická kategorie a sociální téma dnešní doby.

Vítězové, lúzři a post-kapitalismus s Pavlem Baršou

Až do hospodářské krize v roce 2008 se o kapitalismu mnoho let skoro nemluvilo. S demokracií splynul jako danost a přirozenost, a stal se jejím neproblematizovaným rámcem. Počínající ekonomická krize v kontextu té klimatické a jejich možné společné důsledky vzbuzují otázku po systému, v němž bude možné civilizované přežití na planetě – a způsobu, jak k takovému systému dospět. Jak si nově můžeme představit stát, hranice, peníze, směnu a trh, solidaritu a emancipaci? Můžeme jej utvářet v prostoru mezi levicí a pravicí? A komu vlastně bude patřit svět a komu zase zbyde pověstný „kuřinec“?

PAVEL BARŠA

Český politolog, který se soustřeďuje na problémy multikulturalismu, přistěhovalectví a islámu. Vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě MU v Brně a politickou vědu na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Roku 2006 se stal profesorem na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Církev jako nejstarší korporát s farářkou Martinou Viktorií Kopeckou

Co kdybychom si libovolnou církev představili jako klasickou korporaci? Velmi drahé a impozantní reprezentativní prostory, jemné politikaření napříč hierarchií, snahu prostupovat stát a zároveň být státem ve státě, ubezpečování klientů, že skutečná spása je jen u nás a to snadno a rychle, vytříbený copywriting, public relations a reprezentativní zástupci, kteří mají pro klienta vždycky pochopení? Co je ale tím skutečným produktem? Jaký má být příští příběh církví coby zprostředkovatelů Boha? A kdo a jak jej v budoucnu může a bude potřebovat? Jak tuto potřebu dál reprodukovat, aby klientů neubývalo? Dnešní stav a proměna duchovní služby v podmínkách budoucnosti.

Martina Viktorie Kopecká

je farářkou Církve československé husitské. Než se stala součástí církve, pracovala v nadnárodní korporaci. Této kariéry se nicméně vzdala, vystudovala teologii a psychologii v kombinaci se speciální pedagogikou. Devět let sloužila v církvi, z toho čtvrtým rokem působí jako duchovní v pražském kostele svatého Mikuláše. V roce 2013 byla zvolena zástupkyní do nejvyššího výboru Světové rady církví. Náboženská a církevní témata popularizuje také prostřednictvím svého blogu Deník farářky.

Věda pod palbou se socioložkou vědy Terezou Stöckelovou

Na vědu se často obracíme s přehnanými očekáváními, která ještě zesílila během současné krize. Když vědci promptně nesdělí jasné závěry a nepřinesou rychlá řešení, zlobíme se na ně. Když se neshoduj, jsme zmateni. Co mohou výzkumníci a výzkumnice udělat pro lepší vztah vědy a veřejnosti? A jak tomu můžeme jít naproti my? S Terezou Stöckelovou, socioložkou vědy a technologií ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a FHS UK.

TEREZA STÖCKELOVÁ

vystudovala sociologii a věnuje se studiu vědy, technologií a medicíny. Tematicky se zabývá soudobými proměnami výzkumu a vzdělávání, pohybem znalostí mezi vědou a společností, vztahem konvenční a alternativní medicíny a otázkami politické ekologie. Působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i. a vyučuje na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK. Více informací zde

H. L. P., hlídací pes náš s novinářkou Alexandrou Alvarovou

Veřejnou službu čekáme i od komerčních médií. Očekáváme, že jejich novináři budou následovat tradiční hodnoty liberální demokratické společnosti. Ony to však nikdy nedělaly. Řídily a řídí se trhem. Jak jej proměnit námi samými?

ALEXANDRA ALVAROVÁ

Novinářka, publicistka a expertka v oblasti politického marketingu a veřejných vztahů. Napsala non-fiction dílo Průmysl lži, které představuje, nastiňuje a zkoumá základní východisko: „Rusko v roce 2013 využilo prezidentské volby v České republice jako zkušební proces k zdokonalení své hybridní agresi za účelem změny výsledku amerických prezidentských voleb v roce 2016.“

Nejmíň sexy téma s právničkou a odborářkou Šárkou Homfray

O budoucnosti práce a Práci 4.0 se často mluví a pomalu stejně často už její nástup v práci prožíváme. Jak ale uvažovat o zaměstnancích a odborech jako jejich reprezentantech? Digitalizace před ně staví celou řadu nových výzev. Fragmentace práce i pracovních kolektivů přináší kromě snad žádoucí flexibility i negativní důsledky, které už konec konců ti z nás, kteří pracují z domova mohou pociťovat už dnes. Jedním z nich je zhoršení podmínek a prostoru pro sdružování zaměstnanců k hájení a prosazování jejich zájmů. Kde se zaměstnanci nepotkávají, hůře spolu můžou něco organizovat. Nejen reálná práce ale i právní prostředí je pak pro odbory podstatou jejich činnosti a i zde nás čeká nezbytná reakce na všechny změny. Zatím není přesná představa o tom, jak by tato reakce měla vypadat. Jedno je ale jasné, i odbory budou muset být 4.0.

ŠÁRKA HOMFRAY

Právnička a odborářka. Věnuje se zejména pracovnímu a služebnímu právu, o kterém ji v září 2020 vyšla publikace pro širokou veřejnost. Zabývá se mimo jiné nerovným zacházením a diskriminací, genderovými aspekty práva a světa práce. Orientuje se i na budoucnost práce a její proměny, zejména ve spojení s digitalizací a kybernetickou bezpečností. Zajímají ji stereotypy a generalizace a jejich vliv na náš život. V současné době si doplňuje vzdělání v oboru Genderová studia na FHS UK.

Penze nebo polopenze s profesorkou ekonomie Danuší Nerudovou

Pro velkou část společnosti je stáří daleko, a proto nejsou důchody úplně atraktivní téma. Mizerný systém, ale doléhá na ty, kteří zaslouženě do penze odešli a nakonec zasáhne nás všechny. Hovoří se o generační propasti mezi seniory a těmi, kdo jsou nyní v produktivním věku, protože obě generační skupiny mají velmi rozdílné možnosti jak důstojně existovat, naplnit své životy smyslem a aktivně participovat na společenském životě. Vyhlídky do budoucna jsou přitom poměrně pesimistické, kdy bude stále těžší udržet poměr mezi mzdou a vypláceným důchodem. Jaké cesty vedou k vylepšení této perspektivy? Drží náš důchodový systém pohromadě jen díky solidaritě, kdy bohatší přispívají na chudší, mladší na starší? Jak získat rovnováhu v neúměrném daňovém zatížení skupin v produktivním věku a přitom vyplácet důstojné důchody. Jak zajistit, aby jedna skupina nežila na úkor té druhé a jak docílit sociálního smíru? Jak naložit s dekádami nečinnosti a mít budoucnost i ve stáří?

DANUŠE NERUDOVÁ

je česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka. V lednu 2018 byla jmenována rektorkou Mendelovy univerzity v Brně pro volební období 2018-2022. Současně byla v lednu 2018 jmenována předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody. Jako předsedkyně komise i jako vědkyně se věnuje otázkám rovného postavení mužů a žen, dlouhodobě udržitelnému důchodovému systému a jeho financování. V dubnu 2020 spolu s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20.

Supported by:                                                                                                                                 
                                     

 

 In Cooperation with: