Lubomír Linhart

Rok narození: 1906
Profese: filmový kritik, teoretik fotografie, filmový teoretik, překladatel, pedagog, novinář
Země: Československo

Lubomír Linhart (28. června 1906, Praha – 10. června 1980, Praha) byl český publicista, kritik, nakladatelský redaktor, teoretik fotografie, filmový historik, překladatel z ruštiny. Ve třicátých letech byl mluvčím a teoretikem Film-foto skupiny Levé fronty. V letech 1924-1934 studium na ČVUT v Praze, kde získal titul inženýra. Od roku 1926 začal spolupracovat jako novinář a publicista s tehdejšími komun. časopisy – Reflektor, Tvorba. Již samého počátku své novinářské činnosti se orientoval na propagaci sovětské filmové tvorby. V roce 1927 se stal hlavním filmovým referentem Večerníku Rudého práva (listopad 1927), kde vedl filmovou rubriku. V letech 1928 a 1929 spolupracoval s deníkem Lidové Noviny a časopisem Filmový Kurýr. V roce 1930 filmovým referentem časopisu Signál – časopisu kulturní informace. Spolupodílel se také na redigování filmové rubriky novin Svoboda (Kladno) v letech 1931-1932. V roce 1930 vydal svoji první knihu ,,Malá abeceda Filmu” vydané nakladatelstvím Pokrok v Praze. V roce 1934 mu vyšla druhá kniha ,,Sociální fotografie” vydaná nakladatelstvím Levá Fronta. V češtině vydal překlad knihy Vsevoloda Pudovkina ,,Od libreta k premiéře”, která vyšla v knihovně Filmového kurýra. – sv. 5, nákladem Čefis a. s.r.o. – 1932. Další knihou která , byla zaměřena na propagaci sovětské filmové tvorby byl jeho další překlad režiséra Vsevoloda Pudovkina ,,Vývoj sovětské režie”. V letech 1931 a 1932 cesty po tehdejším Sovětském svazu (zde navštívil tehdejší ukrajinské filmové ateliéry v Kyjevě) a společně s Bedřichem Václavkem se účastnil na II. mezinárodní Konference proletářských spisovatelů. V tomto období následoval jeho příklon k částečné propagaci tzv. socialistického realismu. V polovině třicátých let spolupracoval s kulturními časopisy Žijeme, Index a spolupodílel na vedení filmové rubriky Večerníku Rudého práva. Mimo to v předválečném Československu působil také jako obchodní zástupce sovětského velvyslanectví pro dovoz sovětských filmů. Za války zapojený do tehdejší ilegální činnosti a také spolupodílel se plánech o znárodnění čs. filmového průmyslu. V roce 1942 odešel na Slovensko, kde se od podzimu 1944 podílel na znárodnění sítě kin na Slovensku. Po osvobození v roce 1945, se stal ústředním ředitelem Československé filmové společnosti. Po roce 1948 byl československým velvyslancem v Rumunsku a NDR. Od roku 1956 pedagogem na pražské AMU. V roce 1968 napsal odbornou monografii věnované estetice V. Tilleho a v roce 1969 se stal vedoucím oddělení filmové vědy a kritiky na FF UK. Zdroj: cs.wikipedia.org


Seznam publikací

NázevRok vydáníJazykVydavatelství
První estetik filmu Václav Tille1968českyFilmový ústav

Knihy podle abecedy
...ABCČDEFGHCHIÍJKLMNOPRŘSŠTUÚVWYZŽ

Realizováno za podpory:                                                                                                                                 
                   

 

 Dále spolupracujeme s: