Dušan Hamšík

Rok narození: 1930
Profese: spisovatel, scenárista, novinář
Země: Československo

Prozaik a publicista. Obecnou a měšťanskou školu Hamšík vychodil v Uherském Hradišti, kde také začal studovat reálné gymnázium, maturoval v Brně (1949). Už v době gymnazijních studií pracoval jako elév v brněnské redakci Mladé fronty, 1949 přešel do pražské redakce téhož deníku. Po vojenské prezenční službě (1952–54) studoval na FF UK češtinu a žurnalistiku (1959, diplomová práce: Vývoj pražského lokálního reportéra E. E. Kische na světového reportéra). Zároveň byl 1956–58 redaktorem Květů, 1958–60 Obrany lidu, 1960–68 Čs. vojáka. Od března do května 1968 byl šéfredaktorem Literárních listů. 1968–69 pracoval v Ústavu pro teorii a dějiny hromadných sdělovacích prostředků při UK. 1969 získal na základě diplomové práce doktorát filozofie a stal se odborným asistentem Fakulty sociálních věd a publicistiky UK. Od 1970 ve svobodném povolání. Od 1978 až do své tragické smrti (sebevražda) příležitostně pracoval jako jazykový redaktor časopisu Vesmír. Přispíval do novin a časopisů, které redigoval, a dalších periodik: Středoškolák, Kulturní tvorba, Plamen, Impuls, Sešity pro mladou literaturu aj. Během normalizace, kdy nesměl publikovat, vydal v samizdatové edici Petlice knihu Život a dílo Heinricha Himmlera (b. d., 1974, první verze později vydané práce Druhý muž třetí říše). Pod jménem Jaroslava Dietla literárně zpracoval knížku fotbalisty Ivo Viktora Můj dres číslo 1 (1977), pod jménem scénáristy Jaroslava Vokřála (1944–2000) psal doslovy ke knihám Oty Pavla. Anonymně autorsky spolupracoval s režisérem Karlem Kachyňou na scénářích televizních inscenací Zlatí úhoři (1980, podle Oty Pavla), Velký případ malého detektiva (1982), na šestidílném seriálu Vlak dětství a naděje (1989, podle Věry Sládkové) a filmech Smrt krásných srnců (1986, podle Oty Pavla) a Oznamuje se láskám vašim (1989, podle Karla Zídka). Po prvotině, jež čtenáře v duchu budovatelského nadšení seznamovala s našimi atomovými pracovišti (Začátek je v Jáchymově), se Hamšík zaměřil především na problematiku německého fašismu a psal knihy, které se žánrově pohybují na pomezí literatury faktu a historicko-sociologického eseje. Již v knize shrnující fakta o atentátu na Heydricha (Bomba pro Heydricha), zvláště však v dalších pracích (Génius průměrnosti, Druhý muž třetí říše), autor nejenom soustředil bohatý materiál dokumentující rodinné prostředí i životní osudy čelných mužů nacistického Německa, ale také analyzoval osobní a společenské předpoklady, které jim v dané době a společnosti umožnily sehrát jejich historickou roli. Oproti představám mytizujícím psychickou abnormalitu a zrůdnost těchto jedinců postavil tezi o jejich průměrnosti. Příčinu jejich vzestupu spatřoval ve schopnosti vyhovět mechanismu totalitní moci, jež v souladu se svou absurdní ideologií dovoluje průměrnému jedinci páchat zrůdné činy. Na historickém materiálu tak Hamšík vytvořil obecnější obraz totalitního systému, odhalil kořeny jeho vzniku i způsoby fungování. (Německé tematice je věnována rovněž kniha reportáží Oběd s Adenauerem.) Kniha Spisovatelé a moc je zaměřena na sjezd spisovatelů v roce 1967. V kontextu širší politické situace tu Hamšík pojmenoval příčiny krize socialismu, která vedla k srpnu 1968. Zdroj: Slovník české literatury.


Hamšík, Dušan / Zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/

Seznam publikací

NázevRok vydáníJazykVydavatelství
Spisovatelé a moc1969českyČeskoslovenský spisovatel

Knihy podle abecedy
...ABCČDEFGHCHIÍJKLMNOPRŘSŠTUÚVWXYZŽ

Realizováno za podpory:                                                                                                                                 
                              

 

 Dále spolupracujeme s: